Staš Radomír, Ing. Bc. :: SPOLU pro Bojkovsko

Úvod > Staš Radomír, Ing. Bc.

Krajinný inženýr a skaut, 29 let, zastupitel - předseda kontrolního výboru, člen komise rozvoje města a ŽP, Bojkovice

... vystudoval krajinné inženýrství na lesnické fakultě a učitelství odborných předmětů. Zúčastnil se několika projektů zaměřených na regionální rozvoj a životní prostředí u nás i v zahraničí (Peru, Vietnam, Moldavsko,..), pracoval také jako lektor ve středisku environmentální výchovy v Brně a zpracovával hodnocení veřejné zeleně v Otrokovicích. Nyní pracuje jako krajinný inženýr v AOPK ČR, SCHKO Bílé Karpaty, kde má na starosti územní plánování, pozemkové úpravy a práci s veřejností včetně tvorby koncepčních materiálů a studií. Mimo to se zabývá grafikou a fotografováním. V Bojkovicích vede už 10 let skautské středisko a věnuje se vzdělávání skautských vedoucích z celé ČR. Je šťastně ženatý a má syna Jáchyma.

Jen málo mých vrstevníků zůstalo v Bojkovicích. Je škoda, že neumíme mladým lidem ukázat, proč tady zůstat. Myslím si, že podobné problémy nevyřeší jen finance a stavební místa, ale též společenské klima, které ve měste vytváříme, a které se musíme snažit zlepšovat.
Rád bych prací v zastupitelstvu vrátil svému rodnému městu to, co mi bylo dáno v podobě radostného dětství a dospívání a přidal k tomu také něco navíc, co jsem si přivezl v podobě zkušeností z nejrůznějších částí světa.

Proč bys zrovna ty měl(a) být zastupitelem?

Byl jsem teď v zastupitelstvu 4 roky jako nejmladší zastupitel. Z této zkušenosti si odnáším to, že je tam mladých a aktivních lidí potřeba jako soli. Mladá generace totiž klade důraz na maličko jiné věci než ta starší a její názor je v Bojkovicích v menšině. A jelikož se stále řadím k těm mladším, rád bych dále čeřil vody a předkládal netradiční názory a řešení.

Jaké máš priority v zastupitelstvu?

Myslím, že potřebujeme zastupitele i zastupitelstvo a další rozhodující orgány města více otevřít veřejnosti. Doteď převládá v zastupitelstvu postoj, že jsme byli na 4 roky zvolení a tím máme rozhodovat úplně o všem. A já si myslím, že rozhodovat o všem sice musíme, ale také bychom měli k tomu rozhodování přizvat občany, na které tato rozhodnutí mají dopad. A takových situací není málo.

Co bys chtěl v Bojkovicích změnit?

Město funguje dobře po stránce investic a infrastruktury, mám ale pocit, že se málo věnuje tomu, co nejde koupit nebo postavit. Moc bych si přál zlepšit atmosféru komunikace města směrem k občanům, dát smysl a koncepci kultuře, začít se konečně věnovat i krajině a přírodě v okolí Bojkovic, která je sice velkou devízou pro místní obyvatele, ale moc se jí cíleně nevěnujeme. Přál bych si otevřené zastupitele, kteří diskutují problémy veřejně a ne jen po skončení jednání, někde za rohem nebo v hospodě.

Proč bych měl zvolit zrovna tebe?

Přestože mi ještě nebylo 30 mám 4 roky zkušeností z našeho zastupitelstva. Vrátil jsem se po vysoké škole do regionu a chtěl bych zde i se ženou zakotvit na stálo. Mám zkušenosti ze státní správy a jasnou představu, v čem město posunou dál. Čtyři roky jsem se snažil účastnit všech schůzí a jednání, které jsou s výkonem zastupitelování spojené a pochopil, že potřebujeme zástupce aktivní a ne jen ty, co si to odsedí. A troufám si říct, že patřím k té první, bohužel menšinové skupině.

Proč kandiduješ právě za Spolu?

V Bojkovicích je obecně obtížné přinášet z venku nové pohledy na věc a získat možnost ovlivňovat, co se ve městě děje. Volební strany jsou pouze formální a cíleně nepracují na nějakém programu (často ani na svém předvolebním) nebo vizi města. To nám před 4 lety chybělo a nezbylo než založit sdružení kandidátů, které by pracovalo jinak. Zastupitelé Spolu předávají informace ostatním členům, konzultujeme problémy a řešení na pravidelných schůzkách. To se údajně neděje v Bojkovicích ani u zavedených stran. Držíme se jasně toho, co jsme slibovali v programu, dbáme na morální zásady a hodnoty. Tím vším se stalo SPOLU v bojkovských vodách naprosto unikátní.

Jaké máš životní krédo?

Vlastním životem se snažím potvrdit tezi, že člověk je šťastný tehdy, když nežije jen pro sebe, ale pro druhé. Nemusí jít jen o službu lidem, ale i nějaké pozitivní myšlence nebo třeba přírodě. Trávím tímto způsobem většinu volného času jako dobrovolník, který se snaží ukazovat mladým lidem cestu nebo jen někde přiložit ruku k dílu. Je to cesta plná překážek, ale právě jejich překonávání dělá člověka šťastným.