Bzová, Krhov, Přečkovice – to jsou také Bojkovice

Bzová, Krhov, Přečkovice – to jsou také Bojkovice.

    Jedním ze čtyř hlavních bodů našeho volebního programu chceme naznačit, že výše zmíněné obce jsou součástí Bojkovska, spadají pod Městský úřad Bojkovice a jejich občané jsou taktéž občany Bojkovic. Bohužel se tak mnohdy necítí a za občany Bojkovic se nepovažují. Když se jich na toto ožehavé téma zeptáte, často vám odpoví: 

„Protože na nás kašlou, finance jdou jenom do Bojkovic a naše problémy nikoho nezajímají.“

     A i když realita tomuto pocitu nemusí odpovídat, pokud lidé své postavení v rámci Bojkovska takto vnímají, je potřeba se ptát, proč a co se s takovýmto pocitem dá dělat, aby nebyl pocitem většinovým.

A nyní něco reálných dat: z celkového počtu 4.472 obyvatel Bojkovska tvoří 756 občanů přidružených obcí (cca 17%) menšinu. Z celkového počtu 21 zastupitelů jsou 3 zastupitelé z přidružených obcí (tedy 14%), z Přečkovic není žádný. Za tohoto rozložení sil je vcelku pochopitelné, že pokud není snaha z druhé strany, nejsou ani tito zastupitelé schopni zájmy přidružených obcí hájit, protože se prostě neprosadí proti většině.

    V tomto kontextu je zajímavé i srovnání volební účasti v Bojkovicích a obcích. Průměrná volební účast u posledních komunálních voleb je 58,12% oprávněných voličů, kteří šli k volbám. V Bojkovicích samotných je průměrná účast 59,67%, v Přečkovicích dokonce 62,99%, v Krhově 45,59% a v Bzové 45,45%. Takže Krhově a Bzové je volební účast téměř o čtvrtinu nižší, což o něčem vypovídá. Pokud lidé nechodí ani ke komunálním volbám, které mívají tradičně vyšší volební účast, je možné i to, že zastupitelstvo Bojkovic nevnímají jako orgán, který je skutečně zastupuje. Zajímavá je i skutečnost, že voliči těchto zmíněných obcí dávají o více než 10% hlasů KSČM než volič bojkovský. Slyšela jsem o vyjádření jednoho ze současných představitelů Bojkovic, že pro Bzovjany a Krhovjany nemá cenu nic dělat, protože budou stejně vždycky volit komunisty. Což je nespravedlivé, protože po analýze místních volebních výsledků lze velmi snadno zjistit, že současná koalice na bojkovské radnici získala v obou obcích nadpoloviční počet hlasů, nicméně podobná vyjádření určitým způsobem dokumentují předsudky ovlivňující vztah města a zmíněných obcí a nespokojenost jejich občanů. Která může vyústit i ve snahu se od města odtrhnout, osamostatnit se a řešit si své problémy konečně sami. Že podobným záměrům v současné době nevychází vstříc platné zákony, neznamená, že se v nich nedá najít skulina nebo se v budoucnu nezmění.

    Vzhledem k tomu, že od roku 2008 samotným Bojkovicím z různých důvodů klesl počet trvale žijících obyvatel o 118 občanů (tedy o 3% oproti stavu k 1.1.2008 - celostátní průměr úbytku obyvatelstva je -0,2%), v Bzové naopak ve stejném období počet obyvatel narostl o 1,5% a v Krhově klesnul pouze o 1,4%, mělo by mít i město samotné zájem o to, aby se z něj za chvíli nestala také trochu větší vesnice, svůj vztah k přidruženým obcím změnit a vnímat jejich občany jako rovnocenné partnery ve vzájemném dialogu, prospěšném pro obě strany. A jak víme, základem každého uspokojivého vztahu je kvalitní komunikace. O tom, že bychom se měli více zabývat i důvody celkového úbytku obyvatel převyšujícího celostátní průměr, to je zase jiná kapitola.

Jak vypadá komunikace mezi městem a obcemi nyní?

    Každá obec má svůj osadní výbor, který je zřízen a jeho členové jsou jmenováni zastupitelstvem Bojkovic. Jejich pravomoci a způsob zřizování je zakotven v Zákoně o obcích z roku 2000, osadní výbory tvoří jakousi spojnici mezi městským úřadem a občany přidružené obce, které mají informovat o záměrech města v dané obci a město mohou zase informovat o záměrech a přáních občanů. Že osadní výbory mohou představovat důležitý a aktivní složku místní komunity, lze doložit na příkladu obce Kerhartice: https://www.kerhartice.cz/osadni-vybor. Aktivní osadní výbory odvedou velký kus práce za městský úřad a přispívají k fungující místní komunitě, ve které pak nebují pocit marnosti a odloučenosti.

    Jak je to v našich přidružených obcích? S několika členy osadních výborů z obcí jsme mluvili, z rozhovorů vyplynulo, že často nemají sami jasno v tom, jak by osadní výbory měly fungovat a co se po nich vlastně chce.  Např. v Přečkovicích osadní výbor pracuje, bohužel jeho členové sami deklarují, že informace od osadního výboru směrem k městu se spíše zadrhávají na straně příjemce a tuto snahu považují stále více za marnou. Takže se sice snaží s občany své obce komunikovat, ale ti mají nakonec dojem, že je to zbytečné, protože osadní výbor stejně nic neprosadí. Přestože právě v Přečkovicích se konalo referendum o zakoupení budovy pro obec, v jehož konání a úspěchu sehrál osadní výbor rozhodující roli. V Krhově se osadní výbor schází velmi sporadicky, část do něj navolených členů na jejich setkání nechodí a ani se aktivně neprojevuje. V Bzové se sice osadní výbor schází, jenže jejich komunikace s občany obce poněkud drhne, což se ukázalo na nedávném příkladu, kdy se prodával majetek Bzové a občané obce se o tomto záměru od osadního výboru nedozvěděli, což opět podpořilo pocit, že si město dělá, co chce a na jejich názor se neptá.

    Na webu města o osadních výborech najdete pouze jména jejich členů, o jejich činnosti se nedozvíte nic, stejně jako o tom, k čemu vůbec osadní výbory jsou a jakou roli mají. Pro město to znamená, že vlk se nažere – přece mají osadní výbor – a koza zůstane celá – a jestli fungují, je jenom jejich věc.

Řešení je vlastně jednoduché a nic nestojí:

1.      Členové osadních výborů – v současnosti to vypadá tak, že se buď někdo přihlásí nebo nepřihlásí a jejich členy zastupitelstvo města jmenuje podle nám neznámého klíče a způsobu. Ideální stav by nastal, kdyby obce samotné nominovaly své zástupce na veřejné debatě ihned po volbách, kde budoucí členové OV představí sebe a své záměry.

2.      Práce osadních výborů – zavést veřejně přístupná pravidla fungování OV, která stanoví, jak často se OV musí scházet, jak má postupovat v případě, že město projednává problém, který se obce týká, např. před prodejem majektu obce je OV povinen svolat veřejnou debatu a o jejím výsledku město následně informovat, a zorganizovat alespoň jednou za rok veřejnou debatu s občany o dění v jejich obci. Město samo by mělo mít zájem na tom, aby se výsledek práce OV někde odrazil a nevznikal pocit marnosti naopak v osadním výboru, který v rámci své obce funguje, ale nemá šanci prosadit své záměry a přání ve městě samotném. Městský web by tedy měl obsahovat rubriku, kam by jednotlivé OV umisťovaly zprávu o své práci a své návrhy směrem k městu, s vyjádřením vedení města, jak jejich návrhy bere na vědomí a co se s nimi bude dít dál. Pokud bude mít občan přidružených obcí možnost najít podobné informace, bude mít i důvod práci OV podpořit a skutečně s ním spolupracovat už jen tím, že bude chodil na veřejné debaty.

    Vedení i zastupitelstvo města vs. přidružené obce – jednou za celé volební období se koná v každé z obcí výjezdní zasedání zastupitelstva města, což je sice chvályhodné, ale mnozí občané těchto obcí nevidí důvod, proč by na ně měli chodit, když o svých  problémech mohou hovořit až v závěrečné diskusi, kterou si ale musí vyčekat, dokud neskončí předchozí program zasedání a všechno se odhlasuje.

    Jelikož město Bojkovice je mimořádné svým pojetím městského zpravodaje a je zřejmě jedinou obcí na území ČR, kde je zpravodaj občanům prodáván, nerozdáván do schránek zdarma a prodejní místa tohoto zpravodaje jsou opět v Bojkovicích, zpravodaj se dostane k obyvatelstvu obcí v ještě menší míře než k obyvatelům Bojkovic. Takže kdo si jej nepřečte na internetu, o záměrech vedení Bojkovic většinou nic neví. Místní rozhlas je někde slyšet a někde není (např. v Přečkovicích).

Řešení je opět vcelku jednoduché:

    Ihned po ustanovení nového vedení města uspořádat  anketu mezi občany přidružených obcí a zjistit, co je skutečně pálí a proč. S výsledky ankety seznámit občany obcí na první veřejné debatě a tyto poznatky zapracovat do programového prohlášení rady města pro další volební období a dál.
Jednou za rok uspořádat ve spolupráci s OV skutečnou veřejnou diskusi s občany jednotlivých obcí, věnovanou pouze jejich problémům a návrhům.
Zavést v městském zpravodaji pravidelnou rubriku o životě přidružených obcí, pomůže to i občanům Bojkovic lépe se orientovat v tom, jak žijí jejich spoluobčané z těchto obcí.

Jaký je váš názor na vzájemnou současnou podobu komunikace a spolupráce? Pokud máte další návrhy na její zlepšení, napište nám, rozhodně nás vaše názory zajímají a můžeme je řešit SPOLU.

Kateřina Bačová